|
|
Problematika zhodnocení potřeb pacienta v chirurgickém ošetřovatelství
KULAJEC, Teťana
Současný stav: Problematika zhodnocení potřeb pacienta hospitalizovaného na chirurgickém oddělení je výchozím momentem ošetřovatelské péče. V současné době dochází k rozvoji holistického pojetí péče o pacienta a k rozvoji spolupráce s rodinou. Cíle práce: Zjistit úlohu sestry při uspokojování potřeb u pacienta, zjistit, jakým způsobem se rodina podílí na uspokojování potřeb pacienta a zhodnotit, jak se liší potřeby pacienta zaznamenané v ošetřovatelské dokumentaci s aktuálně se vyskytujícími potřebami pacienta na chirurgickém oddělení. Metodika: Ke zpracování výzkumné části diplomové práce bylo použito kvalitativní výzkumné šetření a metody dotazování, techniky sběru dat formou polostrukturovaných rozhovorů. Výzkumného šetření se zúčastnily sestry, které pracují na chirurgickém oddělení. Dále byli účastníky pacienti, kteří jsou hospitalizovaní na chirurgickém oddělení alespoň dva dny, a rodinní příslušníci, kteří o pacienta pečují. Všechny rozhovory byly vyhodnoceny otevřeným kódováním metodou tužka-papír, takto zpracované výsledky jsem následně kategorizovala. Součástí je také analýza ošetřovatelské dokumentace daného pacienta. Ošetřovatelská dokumentace byla zhodnocena sekundární analýzou dat. Výsledky: Úloha sestry spočívá především v identifikaci a následné saturaci potřeb. Při zhodnocení uspokojování potřeb se všichni pacienti shodli na tom, že vše hodnotí pozitivně. I když podle sester k saturaci potřeb nemají dostatek času. Rodina se nejčastěji v péči o příbuzného podílí na psychické podpoře, finanční podpoře, zajištění chodu domácnosti, dodání potřebných věcí a následné péči. Při analýze ošetřovatelské dokumentace se ukázalo, že sestry při změně zdravotního stavu pacienta neprovedly přehodnocení jeho fyzického stavu. Závěr: Ke komplexnímu zhodnocení a zaznamenávání potřeb pacienta do ošetřovatelské dokumentace může přispět zvýšení počtu sester ve zdravotnických zařízeních a zavedení školení nebo seminářů na dané téma.
|
|
|
Dodržování režimových opatření při antikoagulační terapii v primární zdravotnické péči
PROCHÁZKOVÁ, Alexandra
Cílem bakalářské práce bylo popsat stav compliance pacientů užívajících lék Warfarin a následně vztah mezi mírou compliance a výskytem komplikací souvisejících s léčbou warfarinem, současně pak porovnat compliance z pohledu věku a pohlaví. Teoretická část byla věnována antikoagulační terapii s důrazem na warfarin, edukaci a compliance pacienta při dodržování režimových opatření souvisejících s léčbou warfarinem. Ke zpracování bakalářské práce bylo zvoleno kvantitativní výzkumné šetření za využití techniky sběru dat formou anonymní nestandardizované dotazníkové metody. Výzkumný soubor tvořili pacienti v Českých Budějovicích užívající warfarin. V souvislosti s cíli práce byly stanoveny tři hypotézy. U prvních dvou hypotéz jsme předpokládali určitý vztah mezi mírou compliance a věkem, dále mezi mírou compliance a pohlavím. U třetí hypotézy jsme předpokládali, že výskyt komplikací souvisí s mírou compliance. Z výsledků výzkumu jsme zjistili, že míra compliance pacienta užívajícího warfarin nesouvisí s věkem ani pohlavím, avšak výskyt komplikací u pacientů užívajících warfarin souvisí s mírou compliance. Mimo stanovený cíl a hypotézy jsme dále došli k závěru, že compliance souvisí s dosaženým vzděláním a s délkou terapie klesá. Výsledky práce mohou sloužit jako podklad pro vzdělávání sester nejen v ordinacích praktických lékařů, ale i v nemocnicích. Poukazuje na nutnost správné edukace, informovanosti pacientů, vyzdvihuje důležitost vzájemných vztahů a komunikace. Tyto skutečnosti mohou ovlivnit míru podílu pacienta na léčbě a tím zvýšit její úspěšnost. Tato práce poskytuje ucelené informace o terapii warfarinem a možných důsledcích při špatné compliance pacienta.
|
|
|
Role sestry v péči o pacienta se zánětem centrálního nervového systému
KUČAVOVÁ, Kristýna
Tématem této bakalářské práce je "Role sestry v péči o pacienta se zánětem centrálního nervového systému". Jejím cílem bylo zmapování ošetřovatelské péče z pohledu sestry i pacienta. Teoretická část je zaměřena na fyziologii a anatomii centrální nervové soustavy a na infekční původce. Zánět centrální nervové soustavy se jinak může nazývat i jako neuroinfekce. Teoretická část je zakončena problematikou ošetřovatelské péče o infekční pacienty. Výzkumná část byla zpracována na základě kvalitativního výzkumného šetření. Bylo vytyčeno následujících pět výzkumných otázek: 1. Jaké jsou role sestry v péči o pacienta se zánětem centrálního nervového systému? 2. Jaká jsou specifika ošetřovatelské péče o pacienta se zánětem centrálního nervového systému? 3. Jak vnímají sestry kvalitu života pacientů po prodělaném zánětu centrálního nervového systému? 4. Jak vnímají pacienti po prodělaném zánětu centrálního nervového systému kvalitu svého života? 5. Jaké jsou role sestry v péči o pacienta se zánětem centrálního nervového systému z pohledu pacienta? Sběr dat byl realizován na základě polostrukturovaných rozhovorů, které byly realizovány se sestrami z infekčního oddělení JIP a s pacienty, kteří prodělali zánět centrálního nervového systému. Dotazovaní pacienti prodělali různé záněty centrálního nervového systému. Výzkum byl realizován v období června 2021 a byl ukončen v době teoretického nasycení. Z výsledků výzkumu je patrné, že sestra je pro pacienty v takto těžkých chvílích sestrou poradkyní, komunikátorkou, ošetřovatelkou a je jim oporou. Z výpovědí sester vyplynulo, že nedílnou součástí péče o pacienta se zánětem centrálního nervového systému je nejen ošetřovatelská péče, ale také komunikace s pacientem i s jeho rodinou, která také v takto těžké chvíli potřebuje mít v někom oporu. Z výpovědí sester nám také vyplynulo, že je pacientům nabídnuta i odborná pomoc psychologa nebo psychiatra.
|
|
|
Monitoring nervového systému u pacientů s kraniocerebrálním poraněním - role sestry
VANIŠOVÁ, Štěpánka
Tato teoretická diplomová práce je zaměřena na monitoring nervového systému u pacientů s kraniocerebrálním poraněním a na roli sestry v této problematice. Jejím cílem bylo poskytnout všeobecný a komplexní přehled o kraniocerebrálním poranění a možnostech monitoringu nervového systému u pacientů s tímto poraněním a zmapovat roli sestry při monitoringu nervového systému u pacientů s kraniocerebrálním poraněním. K dosažení cílů bylo použito metody review a syntézy dat. Zdroje pro zpracování diplomové práce byly vyhledávány prostřednictvím odborných zahraničních databází, vyhledávačů na internetu a prostřednictvím katalogů a databází knihoven. Čerpáno bylo z odborné tuzemské i zahraniční literatury, v elektronické i tištěné podobě. Vývojem technologií se v klinické praxi objevují nové monitorovací techniky nervového systému, které už někde považují za standard, jinde je teprve zavádějí anebo nemají doposud s těmito technikami zkušenosti žádné. Sestry pracující s pacienty s kraniocerebrálním poraněním by měly mít k dispozici dostatek informací k této problematice. Bohužel literatura s touto problematikou určená pro sestry se v tuzemských zdrojích moc často nevyskytuje. Tato diplomová práce by mohla alespoň částečně posloužit jako studijní materiál pro sestry i studenty. V diplomové práci je zpřehlednění patofyziologie kraniocerebrálního onemocnění, současné nejčastěji využívané metody monitoringu nervového systému u pacientů s kraniocerebrálním poraněním v zahraničí i u nás. V další části práce jsou jednotlivé metody monitoringu doplněny o informace, které uplatní obzvláště sestry pracující na jednotkách intenzivní péče s pacienty s kraniocerebrálním poraněním.
|
|
|
Sestra a její role v prevenci onemocnění gastrointestinálního traktu
KRÁTKÁ, Iveta
V diplomové práci se zaměřujeme na popis námi vybraného gastrointestinálního onemocnění - kolorektální karcinom, chronické nespecifické záněty střev a vředová choroba gastroduodenální. Věnujeme se příčinám, příznakům, diagnostice, léčbě a největší pozornost směřujeme k prevenci vybraného onemocnění gastrointestinálního traktu. Z oblasti prevence se zaměřujeme i na výživu, jelikož hraje významnou úlohu pro udržení dobrého zdravotního stavu lidstva. Empirická část práce byla zpracována pomocí kvalitativního výzkumného šetření, technikou hloubkového polostandardizovaného rozhovoru. První výzkumný soubor tvořili zdraví jedinci. Druhý výzkumný soubor tvořily sestry pracující u praktického lékaře, na interním oddělení a na oddělení gastroenterologie. Třetí výzkumný soubor tvořili pacienti s gastroduodenální chorobou. Čtvrtý výzkumný soubor tvořili pacienti s nespecifickými chronickými střevními záněty. Pátý výzkumný soubor tvořili pacienti s kolorektálním karcinomem. Ze získaných výsledků zdravé populace lze říci, že lidé vědí, co znamená zdravý životní styl, ale jeho dodržování je obtížnější. Pozitivem je, že většina lidí dochází pravidelně na preventivní prohlídky. Z výzkumného souboru nemocných jedinců lze sdělit, že oblast terciární či kvartérní prevence není probandům objasněna. Z výzkumného souboru sester lze také sdělit, že oblast prevence není sestrám důkladně obeznámena a neposkytují tak nemocným vhodné informace o nemoci. Touto diplomovou prací bychom chtěli docílit, aby sestry neopomíjely nutnost prevence před gastrointestinálními nemocemi. Informovaly je o možnostech prevence, které mají k dispozici. Také, aby sami pacienti si uvědomili, jak je pro ně zdraví v životě důležité. Výsledky z výzkumného šetření byly zpracovány do informační brožury určené pro pacienty gastrointestinálního onemocnění. K prohloubení znalostí o této problematice navrhujeme nabídnout získané výsledky k publikaci do odborného časopisu Gastroenterologie a hematologie - České gastroenterologické společnosti.
|
|
|
Role sestry v sekundární prevenci u pacientů s alergickým onemocněním
PELEŠKOVÁ, Adéla
Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část práce se zaměřila na vysvětlení základních pojmů v alergologii, jsou zde uvedeny druhy alergií, jejich projevy a léčba. Dále jsou zde popsány typy prevencí a úkol ošetřovatelství v alergologii. V praktické části práce byly stanoveny tři cíle. Prvním bylo zjistit roli sestry v sekundární prevenci u pacientů/klientů s alergickým onemocněním. Druhým cílem výzkumného šetření bylo zjistit zda existují rozdíly u sester v poskytování sekundární prevence u pacientů/klientů s alergickým onemocněním na vybraných pracovištích. Třetí cíl měl zjistit, jak sestry připravují pacienty/klienty na dodržování léčebného režimu souvisejícího s jejich alergickým onemocněním. K dosažení těchto cílů bylo zvoleno kvalitativní výzkumné šetření metoda polostrukturovaných rozhovorů. Výzkumný soubor tvořilo deset sester, z toho dvě setry pracující v alergologické ambulanci v nemocnici a čtyři sestry ze soukromých ambulancí v Českých Budějovicích, dvě sestry ze soukromých ambulancí a jedna z alergologické ambulance v nemocnici v Písku a jedna sestra ze soukromé alergologické ambulance ve Strakonicích.
|
|
|
Role sestry ve využití volného času klientů v rámci hospitalizace na ONP
RATAJOVÁ, Radka
Role sestry ve využití volného času klientů v rámci hospitalizace na ONP Posláním sester ve společnosti je uspokojovat klientovy aktuální potřeby a dosahovat tak jeho maximální tělesné, psychické a sociální spokojenosti. Toho lze dosáhnout holistickým přístupem ke klientovi, který zahrnuje celou osobnost člověka, celistvou bytost a všechny stránky jejího životního stylu. Neméně důležitá je komunikace s nemocným člověkem, ať už verbální či neverbální, protože psychika klienta v nemocnici je zcela změněna. To, jakým způsobem se nemocný s hospitalizací vyrovnává, může z velké části ovlivnit právě sestra svým správným přístupem k nemocnému. Zvláště u dlouhodobě hospitalizovaného klienta je třeba myslet i na spolupráci s jeho rodinou a předcházet negativním důsledkům hospitalizace, zaměstnávat klienta v jeho volném čase a podporovat jeho soběstačnost. K těmto účelům využívají sestry různé techniky, které jsou součástí obsahu této práce. Cílem práce bylo zjistit, zda se sestry ve volném čase klientům dostatečně věnují, zda na to mají prostředky a jaké mají možnosti. Pokud možno zjistit i odezvu klientů na možnosti využití volného času v nemocnici. Potom na základě získaných dat, teoretických znalostí a praktických zkušeností navrhnout zlepšení situace na daných odděleních. K výzkumu byla použita dotazníková kvantitativní metoda sběru dat. Byly vytvořeny dva výzkumné soubory: zdravotní sestry na ONP a klienti ONP. Byly stanoveny dvě hypotézy, které měly potvrdit či vyvrátit nedostatek času na aktivity klientů v rámci volného času v průběhu hospitalizace a nespokojenost klientů s využitím volného času v průběhu hospitalizace. První hypotéza potvrdila, že sestry nemají dostatek času na aktivity klientů v rámci volného času v průběhu hospitalizace. Druhá hypotéza nepotvrdila nespokojenost klientů s využitím volného času v průběhu hospitalizace. Výsledky výzkumu ukázaly, že sestry by se nemocným v jejich volném čase rády věnovaly, ale hlavním problémem je nedostatek personálu. Není proto možné se klientům věnovat podle jejich představ. Dalším problémem je i nedostatek financí. Přesto sestry podávaly různé návrhy, jak klientům pobyt v nemocnici zpříjemnit. Na druhé straně nespokojenost klientů s využitím volného času byla minimální, zejména díky rodinným příslušníkům. Od sester ani vyplnění volného času nečekají pro jejich pracovní vytížení. Bylo by tedy vhodné zajistit dostatek personálu a dobrovolníků na volnočasové aktivity klientů v průběhu hospitalizace. Pokud možno i rozšířit nabídku omezených možností využití klientova volného času a také ho s těmito možnostmi seznámit, protože současný klient něco takového ani neočekává.
|
host ::
RSS.